Kniha popisuje životní příběh tří kamarádů lékařů, ovlivněný skutečnými osudy jejich pacientů. „ Pane doktore!“ zavolala sestra na lékaře, který u vedlejšího lůžka kontroloval dýchací přístroj u pacienta. „Už jdu.“ Jirka otevřel oči a nad sebou spatřil dva cizí obličeje, které se na něho dívaly. „ Myslíte si, že nás slyší? Kouká se dopředu nebo se dívá na nás?“ zeptala se sestra, která si prohlížela oči mladého pacienta. „ Dívá se, ale jestli nás bude schopen sledovat, to ještě nevíme,“ odpověděl lékař. „ Já vás vidím i slyším,“ chtěl říci Jirka, ale zjistil, že nemůže mluvit, „nemůžu mluvit, proč? Řekněte mi, proč nemůžu mluvit! Já vás vidím, já vás vidím! Co se to děje? Nemůžu mluvit, nemůžu mluvit!“ chtěl křičet, ale mohl se jenom bezmocně dívat na stejně bezradné obličeje dvou cizích lidí. „ Doktore, tachykardie, má 180!“ vykřikla sestra a Jirka jenom slyšel „pi, pi , pi ,pi , pi ,pi ,“ … „ to je moje srdce!“ „ Píchněte injekci, je rozrušený!“ nařídil lékař sestře. „ Maminko!!! Pomoz mi!!! To není sen!!“ a pak se znovu ponořil do spánku.
