Jak získat potravinářský průkaz
Potravinářský průkaz: Co platí dnes a jak to bylo dříve
Aktuální stav:
Od 1. července 2023 již v České republice není povinnost vlastnit potravinářský (zdravotní) průkaz. Tato změna vyplývá z novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Zdravotní průkaz již není vyžadován pro práci v gastronomii, potravinářství ani dalších oborech zahrnujících tzv. epidemiologicky závažné činnosti. Přesto však nadále platí povinnost dodržovat hygienické předpisy a zaměstnavatelé musí pracovníky v této oblasti proškolit.
Co byl potravinářský průkaz?
Potravinářský průkaz, oficiálně nazývaný zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství, byl doklad potvrzující, že osoba byla zdravotně způsobilá vykonávat tzv. epidemiologicky závažné činnosti. Byl vyžadován zejména u profesí, které přicházeli do přímého kontaktu s potravinami, pitnou vodou nebo s lidmi v rizikovém prostředí (např. ve školách, zdravotnictví či gastronomii).
Kdy byl potravinářský průkaz potřeba?
Toto je přesně vymezeno v zákoně č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V § 19 tohoto zákona jsou taxativně vyjmenovány všechny činnosti - jedná se o provozování stravovacích služeb, výrobu potravin, uvádění potravin do oběhu, výrobu kosmetických prostředků, provozování úpraven vod, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže a ve které se používají k péči o tělo speciální přístroje. Každý, kdo takovou práci vykonával, musel prokázat zdravotní způsobilost, vlastnit platný zdravotní průkaz a být poučen o zásadách ochrany veřejného zdraví.
Potravinářský průkaz byl potřeba vyřídit již před zahájením činnosti. Vystavoval jej zpravidla praktický lékař (popřípadě závodní lékař), a to na základě lékařské prohlídky. Cílem bylo zjistit, zda netrpíte infekčním onemocněním, které by mohlo ohrozit veřejné zdraví. Většinou stačilo základní vyšetření a rozhovor o vašem zdravotním stavu. Odběr vzorků nebo laboratorní testy se prováděli pouze tehdy, pokud měl lékař důvodné podezření.
Cena za vystavení potravinářského průkazu se pohybovala v řádech několika stokorun (záleželo na konkrétní ordinaci). Poplatek se hradil přímo lékaři. Doba platnosti mohla být stanovena na dobu určitou nebo neurčitou.
Co dalšího bylo potřeba o potravinářském průkazu vědět:
Jakmile jste potravinářský průkaz získali, museli jste jej nosit při výkonu zaměstnání stále u sebe kvůli případné kontrole z hygieny. Součástí vlastnictví potravinářského průkazu byla také pravidelná školení týkající se hygienických zásad. Rozsah znalostí, které musel držitel průkazu ovládat, je uveden ve vyhlášce č. 400/2009 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.
Znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví při výkonu činnosti epidemiologicky závažné jsou vyjmenovány v příloze č. 3 uvedené vyhlášky.
