Divadelní Mikuláš

Nejdříve si vybereme příběh. V případě dětí, je dobré se zaměřit na nějaký výchovný problém, který s nimi chceme řešit. V našem případě to je uklízení hraček, což je u nás problém opravdu dlouhodobý. Ony se totiž u nás, podle našich dětí, hračky uklízejí samy.

Tak tedy k příběhu.
​​​​​​​
Chlapeček si neuklízí hračky, bum, přijde o ně. Celou dobu, kdy jsme divadélko vyráběli, jsme si o tom nezvedeném a neposlušném chlapečkovi povídali. Jak neposlouchá maminku, jak nechává rozházené věci, jak je drzý a jak se nakonec napraví.

Základem divadla je papírová krabice, která není ani moc velká ani moc malá. Vyřízneme jednu z čelních stran. Rozvrhneme si uspořádání celé scény. Klidně si můžeme udělat předběžný nákres, podle kterého se nám bude jednodušeji vyrábět. Nezapomeňte nechat dostatečné místo vepředu, kde se bude děj odehrávat, proto budeme vše směřovat spíše k zadní stěně.

Vyřízneme okna a do oken nalepíme alobal. Místo záclonek nalepíme kousek krajky, nebo jiné vhodné látky. Nábytek můžeme buď namalovat, nebo použijeme různé papírové krabičky (od léků, od čaje ..). Na podlahu jsme použili, po různých zkušebních kobercích, krepový papír. Lampička je ze dvou víček, která jsou spojená špejlí a lepená tavnou pistolí.

Hodně jsme využili filcový papír. Něco mezi látkou a papírem. Můžete i šít i lepit. Například čertíci. Pruh látky jsem ohnula, sešila a převrátila naruby. Rohy, pusinka, oči i ocásek je nalepený. Mikuláše jsme ozdobili vatou a hůl je z kousku špejle a drátku obaleného v alobalu. Andílek má svá křídla z blýskavého sisalového papíru, který je opravdu krásný a dá se dobře střihat. Loutky namalovaly děti a daly si záležet i na výběru hraček do pokojíčku. Celý víkend jsme měli o zábavu postaráno a bavili jsme se všichni.